Netradiční vyhlašování netradičního ročníku.
Milá Anno Marie, Anito, Terezie, milý Antoníne,
jsme rády a vážíme si toho, že jste se zapojili do projektu Příběhy našich sousedů. Na půl roku jste se stali televizními dokumentaristy. Natočili jste životní příběh pana Čestmíra Huňáta a zpracovali jste jej tak, aby mohl být publikován na stránkách projektu Příběhy našich sousedů. Dokázali jste, že umíte pracovat v týmu a plánovat si svou práci v průběhu delšího časového období. Zpracovali jste velké množství informací z pamětníkova života do krátké ucelené reportáže.
Vzhledem k situaci jste bohužel neměli možnost představit příběh pana Huňáta hostům a odborné porotě na slavnostní závěrečné prezentaci. Odborná porota tak ohodnotila Vaše zpracování příběhu pana Huňáta na webu. Vyzdvihla velice kvalitní obraz a techniku videa se srozumitelnými a hezky namluvenými komentáři. Ocenila bohatou fotodokumentaci, která je efektivně použitá i v samotném videu a skvělý výběr zajímavého respondenta (vlastní život v toku dějin). Porotě se líbil i originální nápad s počítačovou hrou.
Porota má pro Vás i drobná doporučení: Bylo by dobré zodpovědět některé podstatné otázky, např. z jaké byl rodiny, když tolik cestovali. Pozor na rychlý soud, že se pamětníkovi nepovedlo, aby nešel na vojnu, a musel tam nastoupit na 5 měsíců (tak kratičká doba byla tehdy úspěchem, šlo o nejkratší možnou, tzv. náhradní vojenskou službu).
Vaše zpracování příběhu pana Huňáta patřilo mezi tři nejlepší v letošním ročníku Příběhů našich sousedů na Praze 6.
Gratulujeme a přejeme Vám hodně úspěchů v životě i při studiu!
Srdečně za Post Bellum
Štěpánka Proučilová a Tereza Slachová, koordinátorky projektu
